V Otrokovicích jsem se před 57 lety narodil, chodil do MŠ Zahradní, ZŠ Mánesova, GO a kromě několikaleté přestávky, kdy jsem studoval herectví na JAMU v Brně, byl následně členem brněnského HaDivadla, působil v Praze v divadle Kašpar, či se účastnil projektů jako byl muzikál Les Miserable či lyrikál Kudykam, jsem se z Otrokovic nikdy neodstěhoval a zůstal jsem jim věrný. Ne, že by se mi nikde jinde nelíbilo tak jako tady, ale osud tomu tak chtěl, že jsem rodné město nikdy neopustil, že jsem zde dochoval své úžasné rodiče a prožívám tady svůj osobní i profesní život, neboť jsem už 30 let členem Městského divadla ve Zlíně. Lásku k divadlu se snažím předávat i mladé generaci, neboť léta působím v otrokovické ZUŠ jako učitel literárně dramatického oboru.
Své rodné město a jeho lidi mám rád a cítím k němu jistou vděčnost a zodpovědnost. I proto mi záleží na tom, jak se bude dále rozvíjet a kdo se bude podílet na jeho vedení.

Za šedesát let, která jsem v Otrokovicích prožil, se město proměnilo, je moderní, s krásnou květinovou výzdobou. Vidím však také mnoho oblastí, které je nutno zlepšovat. Komunikace s občany, průjezdnost městem, bezpečnost, ekologie, opatření proti přehřívání města v horkých letních měsících. Vedle těchto praktických témat považuji za důležité také slušnost, pravdivost a férové jednání. Tyto hodnoty jsou spojeny s mou vírou a ukotvením v rodině a společenství a rád bych je přinášel i do veřejného prostoru.
To jsou důvody, které mne vedly k tomu, že jsem se rozhodl letos kandidovat v komunálních volbách za uskupení Tady jsme DOMA. Ať jsou Otrokovice skvělým domovem pro nás, naše děti i naše vnuky.

Otrokovice jsou mým domovem už více než třicet let a záleží mi na tom, jak se v nich žije lidem v různých obdobích života. Profesně se věnuji dobrovolnictví, mezigeneračním programům a práci se seniory. Denně vidím, jak důležité je, aby se lidé necítili sami, měli kolem sebe fungující vztahy a věděli, kam se obrátit, když potřebují pomoc.
Ráda propojuji lidi, kteří by se jinak možná nikdy nepotkali. Děti se seniory, dobrovolníky s lidmi, kteří jejich pomoc potřebují, aktivní občany s příležitostmi něco ve svém okolí změnit. Právě v tom vidím jednu z cest, jak vytvářet město, ve kterém se dobře žije všem generacím.
Záleží mi také na tom, aby město s občany skutečně komunikovalo, naslouchalo jejich zkušenostem a zapojovalo je do rozhodování dříve, než je vše rozhodnuto.
Do komunálních voleb kandiduji, protože nechci zůstat jen u nápadů. Chci své zkušenosti využít pro Otrokovice a pomoci vytvářet město, kde lidé nežijí jen vedle sebe, ale také spolu. Protože tady jsme doma.

Narodil jsem se před 53 lety ve Vídni a vyrůstal jsem v Rakousku, ale kořeny má naše rodina v Otrokovicích a jejich okolí. Odmalička mi moje česká babička vyprávěla o rodině Baťů, pro niž část naší rodiny pracovala. Miluji baťovskou architekturu, kterou bych si přál v Otrokovicích v nejvyšší možné míře zachovat.
Protože mi Zlínský kraj přirostl k srdci, začal jsem zde podnikat v oblasti stavebnictví. Mým pravým domovem se stal Baťov a v současné době ho zastupuji i v místní komisi. Osud našeho města mi není lhostejný a záleží mi na tom, kdo v něm rozhoduje a s kým. Vynaložím veškeré úsilí, aby se Otrokovice připravily na budoucí úkoly a výzvy, jako je péče o stárnoucí populaci, vliv průmyslu na životní prostředí, adaptace města na klimatické změny (např. vytvoření příjemnějšího prostředí v době veder v domovech pro seniory). Zajímají mě také otázky týkající se dopravy, školství, pracovních příležitostí a řešení bezpečnostní situace v našem městě.
V Otrokovicích jsem našel zázemí, spoustu dobrých přátel a mám to tady rád. To jsou důvody, proč jsem se rozhodl kandidovat. Tady jsem totiž DOMA. ❤️

Jsem zde DOMA již 47 let, s manželkou i krásnými dcerami mohu o Otrokovicích říct „Tady jsme DOMA“.
V Otrokovicích žiji, pracuji a díky své profesi technika na Bytovém družstvu Trávníky zažívám běžné i mimořádné problémy spoluobčanů Otrokovic.
A aby o Otrokovicích mohli říct „Tady jsme DOMA“ nynější i budoucí spoluobčané, stal jsem se součástí uskupení, kterému důvěřuji, a myslím, že skutečně Tady jsou DOMA ti dobří sousedé se srdcem na pravém místě.

Otrokovice jsou mým domovem již přes 30 let. Je to město, kde jsem vyrůstal, studoval na místním gymnáziu a kam jsem se po vysoké škole znovu vrátil. Je to místo, ke kterému mám osobní vztah a které považuji za svůj domov.
Mám rád lidi i krajinu v okolí Otrokovic. Ve volném čase rád sportuji, jezdím na kole a poznávám okolní města a vesnice našeho kraje. Baví mě objevovat nová místa, potkávat inspirativní lidi a vracet se tam, kde už jsem byl, abych viděl, jak se tato místa postupně mění a vyvíjejí. Právě v okolních městech často hledám inspiraci pro to, co by mohlo fungovat i u nás.
Věřím, že politika města by měla mít především dlouhodobou vizi. Nelíbí se mi rychlá a krátkodobá řešení problémů, která sice dobře vypadají dnes, ale za několik let mohou přinést další komplikace. Naopak chci hledat řešení, o kterých věřím, že budou pro Otrokovice dobrá i za deset, dvacet nebo třicet let.
Proto jsem součástí uskupení, v němž vidím lidi, kteří chtějí o budoucnosti Otrokovic skutečně přemýšlet, diskutovat a společně hledat řešení. Chci, aby Otrokovice nebyly jen městem, kde žijeme dnes, ale městem, ve kterém budou chtít žít i lidé za několik desetiletí.

Pracuji jako učitelka anglického jazyka ve státním školství. Moje rodina žije v Otrokovicích již třetí generaci, a ačkoliv jsem deset let svého života strávila v zahraničí, Otrokovice pro mě vždy byly mým DOMA. Ráda jsem se sem vrátila a založila zde rodinu. Chci, aby se tady můj syn a jeho generace pořád cítili bezpečně a spokojeně a aby v našem městě žili stejně rádi jako já.
Doposud jsem se politicky nijak neangažovala. Až situace spojená s přestavbou komunikace na Újezdech, kde žiji, mě rozhořčila natolik, že jsem se rozhodla přestat mlčet. Podobně neprůhledná a chaotická situace podle mě probíhá také v souvislosti s projektem „Hurdisky“, kdy město opět nejasně komunikuje, mění své plány a neposkytuje občanům dostatek srozumitelných a včasných informací.
Chtěla bych se zasadit o otevřenější, přímou a upřímnou komunikaci města s jeho obyvateli, především v místních částech, při rekonstrukcích a dalších zásadních změnách, které mohou negativně ovlivnit každodenní život. Je podle mě důležité občany včas informovat, naslouchat jejich připomínkám a hledat společně řešení.

V Otrokovicích žiji od svých tří let, s výjimkou dvouleté přestávky, a město tak znám prakticky celý svůj život. Pracuji v oblasti účetnictví a ekonomiky, kde je pro mě důležitá odpovědnost, rozumné hospodaření a práce s fakty.
Ve volném čase se věnuji sportu – především fotbalu, TRX a kruhovým tréninkům. Sport pro mě není jen koníček, ale také způsob, jak aktivně trávit čas a potkávat se s lidmi. I proto mi záleží na tom, aby Otrokovice nabízely kvalitní podmínky pro sport, aktivní život a příjemné trávení volného času.
Chci se podílet na tom, aby byly Otrokovice dobře fungujícím městem, které je dostupné, bezpečné a příjemné pro život. Zároveň považuji za důležité, aby město hospodařilo zodpovědně, rozhodovalo na základě faktů a otevřeně komunikovalo se svými obyvateli.

Otrokovice se před lety staly mým domovem, který mám velice ráda, a záleží mi na tom, aby byly ještě lepším místem pro život všech jeho obyvatel. Jako učitelka denně pracuji s mladými lidmi a ráda bych přispěla k tomu, aby se více zapojili do života ve městě. Chci podporovat prostředí, ve kterém budou mít chuť aktivně se podílet na dění kolem sebe, protože budoucnost Otrokovic závisí i na nich.

Jsem studentka jazykovědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Mám ráda keramiku, běhání a pole dance a baví mě poznávat nové lidi, učit se nové věci a být aktivní ve svém okolí. Otrokovice jsou podle mě skvělé místo pro život – mám k nim blízko a záleží mi na tom, aby se v nich lidé cítili dobře, bezpečně a aby se tu příjemně žilo napříč generacemi. Chci se proto podílet na tom, aby Otrokovice byly nejen hezkým místem k životu, ale také městem, kde se lidé mohou cítit vyslyšeni a kde má smysl se o veřejné dění zajímat.

Pocházím ze Zlína, ale již 26 let žiji se svou rodinou v Otrokovicích. Zapojit se do nového uskupení DOMA mě přesvědčila snaha jeho zakladatelů a podporovatelů zlepšit život v Otrokovicích. Rád bych je viděl jako moderní město, které se rozvíjí, dává příležitosti mladým, ale dokáže se postarat i o starší, je v něm bezpečno a pořádek, nabízí dostatek zeleně a lidé z něj nemají důvod odcházet.
Jsem zklamán ze stávající politické „kultury“ našich vládních představitelů. Protože nechci, aby se takové projevy rozšířily i do naší radnice, jsem rád za ty, kteří pro Otrokovice chtějí aktivně něco dělat a přitom se chovat slušně a zodpovědně.

Rozhodla jsem se kandidovat, protože se mi nelíbí, kam se naše země i politika posouvají. Vadí mi hrubnoucí rétorika, obcházení zákonů i to, že se vytrácí slušnost, respekt a odpovědnost.
Věřím, že změna začíná u nás doma – v obci, kde žijeme. Tady můžeme ukázat, že věci jdou dělat poctivě, s respektem a zdravým rozumem.
Ve svém volném čase pomáhám s trénováním otrokovických veslařů, takže mám příležitost poznávat talentované mladé lidi a jejich potřeby. Záleží mi na tom, aby měli důvod v našem městě zůstávat, sportovat a rozvíjet svůj potenciál. Stejně tak nesmíme zapomínat na seniory, rodiny s dětmi ani na ty, kteří potřebují pomoc.
Nechci jen přihlížet. Chci přiložit ruku k dílu a pomoci tomu, aby naše obec byla místem, kde se lidé cítí dobře, naslouchají si a společně hledají řešení.

Otrokovice jsou mé město, kde jsem vyrůstal, vystudoval základní školu i gymnázium, ke kterému jsem se hrdě hlásil i za studia na univerzitě a kam jsem se rád zase vrátil. Mám zde rodinu, přátele i své zázemí. Zajímám se o historii, přírodu, a také o to, jak se města mohou rozvíjet s využitím moderních technologií a současných vědeckých poznatků.
Vystudoval jsem analytickou biochemii a blízká jsou mi témata spojená se zdravotnictvím. Jako přírodovědec věřím v rozhodování založené na datech, faktech a měřitelných výsledcích. Stejný přístup chci přinést i do rozhodování o budoucnosti Otrokovic, zaměřím se i na to, co budeme v Otrokovicích potřebovat za deset nebo dvacet let.
Jedním z témat, kterému bych se chtěl věnovat, je péče o seniory a příprava města na stárnutí části jeho obyvatel. Budu usilovat o vznik moderního domova pro seniory, který by sloužil především občanům Otrokovic a využíval současné technologie pro kvalitní a důstojnou péči. Stejně důležité je pro mě prostředí, ve kterém žijeme, zejména lepší hospodaření s vodou, ještě více zeleně a stínu k ochlazování během horkých letních dní, především na sídlištích a v jejich okolí.

Pocházím od Kyjova a v Otrokovicích žiji 53 let (malá perlička: jako kluk jsem říkával, že mě do města z vesnice nedostane ani heverem a jsem zde již těch 53 let). Jsem již v důchodu a pracoval jsem v Barumu a Otrokovice jsem si oblíbil. V roce 2009 jsem vstoupil do TOP 09, a i když ne všechna má očekávání byla naplněna, zůstávám této straně věrný. V Otrokovicích se cítím doma, a proto jsem se rozhodl podpořit uskupení DOMA, neboť jsme si názorově blízko, a také proto, že nejsem spokojen, jak se řeší některé záležitosti ve městě. Věřím, že se nám to podaří změnit k lepšímu.

Proč kandiduji za uskupení „Tady jsme DOMA”?
Narodila jsem se tady a vyrůstala do svých 17 let v Otrokovicích v ulici Hložkova, jejíž spodní část musela být jako nemálo jiných domů a celých ulic obětována ve prospěch rozvoje a přestavby města. Náhradní bydlení bylo mé rodině i mnoha jiným lidem přiděleno na sídlišti Trávníky, kde žiji doteď a kde se též narodily mé dvě děti. Proto vím, že nejen mně, ale i mnoha jiným chalupářům, kteří museli takto přejít násilným vykořeněním do nového společného bydlení na sídliště, záleží na tom, v jakém okolí a příjemném prostředí bydlíme. Přála bych si, aby naše město bylo v těchto změnách klimatu vstřícné a udržitelné k bydlení pro lidi všech věkových kategorií. Proto mně záleží na péči o zeleň ve městě, vytváření nových relaxačních zón a míst, kde se lidé venku v klidu mohou potkávat. Jelikož zde mám mnoho přátel a blízké rodiny, nerada bych do budoucna toto rodné město opouštěla jako nehostinné. Chci zůstat ve městě plném života, zeleně a lidí, kterým též záleží, kde a jak bydlí, kteří spolu komunikují a vycházejí si navzájem vstříc.

S malými přestávkami v Uherském Hradišti a Praze bydlím v Otrokovicích celý svůj život. Mám je ráda, jsou plné zeleně a dobrých lidí. Vždycky je ale možné něco vylepšovat. Pokud bych měla být konkrétní, v posledních letech vnímám velký prostor pro zlepšení čistoty města. Jako výtvarnici mi pořádek a estetika města leží na srdci. Přispívám k tomu ze všech svých sil, ale to nestačí. Chtěla bych věc řešit komplexněji a získat pro dobrou věc přízeň úřadů i spoluobyvatel. Další mou myšlenkou, proč vstupuji do komunální politiky, je starost o seniory, na které společnost někdy pozapomíná. Zaslouží si naši úctu a vděk, péči, místa pro odpočinek a setkávání atd.
Pracovala jsem několik let jako dobrovolnice Maltézské pomoci, spolupracovala se speciální školkou Sluníčko, předsedala SRPŠ na ZŠ Trávníky. V současnosti jsem ve výboru neziskové organizace ANNO ve Zlíně, 25 let pracuji na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Fakultě multimediálních komunikací, kde učím ve výtvarných ateliérech typografii a knižní kulturu, sama tvořím, věnuji se kaligrafii, jako lektorka pořádám výtvarné kurzy pro seniory (Univerzita 3. věku) a další veřejnost.
Do politiky vstupuji jako naprostý nováček a doufám, že mi zkušenější kolegové poradí a pomohou, jak přispět k jakémukoliv zlepšení našeho města, aby to bylo místo pro hezký, klidný a plnohodnotný život.

V Otrokovicích žiji již 54 let. Zde jsem chodil do ZŠ Mánesova. Pak jsem se vyučil ve Valašském Meziříčí v oboru stolař nábytkového zařízení. V Otrokovicích stále pracuji u firmy Yokohama jako operátor. Jsem ženatý a mám jednu dceru.
Proč kandiduji? Protože se chci podílet na různých věcech, které usnadní život občanů Otrokovic. Myslím si, že je stále co zlepšovat. Tady v našem městě můžeme ukázat, že jsme schopni dělat věci poctivě a s respektem. Proto jsem členem uskupení TADY JSME DOMA.

Pocházím z malé valašské vesnice. V Otrokovicích žiji se svou rodinou 10 let. Rozhodla jsem se kandidovat v komunálních volbách, protože chci prostřednictvím nového uskupení DOMA Otrokovice zlepšovat život v našem městě.
Není mi lhostejné, kde a v jakém prostředí žiji. Vím, že není reálné, aby všichni občané byli spokojeni a že jim nejde vždy vyhovět, ale je potřeba pro to dělat maximum. Ráda bych přispěla k tomu, aby Otrokovice byly krásnější a lidé zde žili spokojeně.
Je velmi důležité, aby arogance moci a nesmyslná rozhodnutí o veřejných financích nevedla k plýtvání a rozhazování, ale naopak, aby se šetřilo všude tam, kde je to možné, takže nebudou chybět peníze na skutečné priority.
Neměli bychom zapomenout na děti, mládež, seniory, lidi na okraji, jakkoliv vyloučené a postižené, ti všichni jsou velice zranitelní, a proto potřebují nejvíce naší péče a pozornosti.
DOMA je místem klidu, důvěry a porozumění, tím by měly být naše Otrokovice.

Je mi 35 let, narodila jsem se ve Zlíně a pracuji jako OSVČ v oblasti autodopravy a logistiky. Většinu svého života jsem prožila v Otrokovicích.
Téměř desetiletá přestávka života mimo Otrokovice začala čtyřletým studiem na Univerzitě Palackého v Olomouci, pokračovala dvousemestrálním Erasmem v Polsku a byla zakončena pětiletým cestováním po světě. A právě toto období, byť se jedná jen o deset let z celkových pětatřiceti, mě formovalo nejvíce. Zkušenosti ze života a práce v Indonésii, Anglii a Kanadě mi daly možnost poznat jiné přístupy, kultury a hlavně způsoby fungování společnosti.
Do komunální politiky vstupuji především proto, že mi není lhostejné, jakým způsobem se naše společnost ubírá. Vadí mi sílící extrémistické projevy a polarizace mezi občany. Ráda bych své zkušenosti z cestování, neziskového sektoru i podnikání využila ve prospěch Otrokovic. Do dění ve městě, které je mým domovem, se chci aktivně zapojit, aby se mohlo dále rozvíjet a být ještě lepším místem pro život, než je doposud.

Do Otrokovic jsem se s rodiči přestěhovala před 60 lety. Jsem již důchodkyně, ale zajímám se o dění v našem městě.
Cítím odpovědnost, aby bylo dobře postaráno o starší občany. Patnáct let jsem pracovala v zařízeních pro seniory, a proto mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že je to po fyzické i psychické stránce náročná práce. Z toho důvodu by bylo dobré věnovat pečujícím více pozornosti, vždyť oni potřebují také podpořit. Troufám si říct, že jejich práce a služba není náležitě doceněna.
A pak je hodně důležité myslet na mladé lidi, aby se v našem městě cítili dobře a bezpečně a aby měli pocit, že jsou nedílnou součástí komunity města, že jsou zde prostě DOMA.
I proto jsem se rozhodla podpořit uskupení DOMA; záleží mi totiž na tom, jak budou žít naše děti a vnuci.

Jmenuji se Roman a Otrokovice jsou pro mě domovem. Zdejší prostředí dobře znám – studoval jsem tu na gymnáziu a s rodinou zde žijeme od roku 2004.
Pracuji jako obchodní manažer v průmyslu. Denně řeším vyjednávání, efektivní řešení a odpovědný rozpočet – zkušenosti, které chci nabídnout našemu městu.
Za hnutí DOMA kandiduji, protože věřím v politiku založenou na zdravém rozumu a potřebách obyvatel. Chci, aby Otrokovice byly bezpečným a moderním místem pro všechny generace – s kvalitní infrastrukturou, rozvinutým veřejným prostorem a podporou pro sport i volný čas.
Chci přispět k tomu, aby se nám tu žilo ještě lépe. Děkuji za vaši podporu.

Hodně mně vadí, kam se v poslední době politicky a morálně ubírá náš stát pod vedením vládní trojkoalice. Protože jsem si za komunismu spolu manželem užila bezpočet totalitních praktik, nechci, aby se něco podobného opakovalo v budoucnu ještě také na komunální úrovni. Z toho důvodu jsem se rozhodla v letošních komunálních volbách podpořit nezávislé uskupení občanů DOMA, které bude hlídat demokratické zásady a principy v našem městě, protože tady jsem DOMA.

V Otrokovicích žiji téměř celý život a postupně jsem poznal Trávníky, Újezdy i Kvítkovice, kde jsem doma už více než třicet let.
Mám toto město rád, záleží mi na tom, aby byly Otrokovice příjemným místem pro život současných i budoucích generací a chtěl bych k tomu svým dílem přispět. Jako cyklista jsem si dal speciální úkol: rád bych se zasadil o lepší propojení Kvítkovic s ostatními cyklostezkami a o bezpečnější pohyb po městě.